David Carter: dívky to mají v USA snazší

1

Anglický profesionál David Carter úzce spolupracuje hned se třemi americkými univerzitami. Dobře proto ví, jak uvažují koučové jejich golfových týmů při výběru nových hráčů. A nenechává si to pro sebe. Více prozrazuje v rozhovoru.

Davide, jak těžké je získat plné stipendium v Americe?
Je to obtížné, ale ne nemožné. O něco jednodušší je to pro děvčata. Mezi kluky je mnohem tvrdší konkurence. Není to přitom jen o golfu, nestačí být jen dobrý hráč. Především musí mít zájemci o stipendium dobré známky a musí být dobří v angličtině. Kromě studijních výsledků se zástupci univerzit zajímají také o to, jak zapadnou do týmového prostředí, ptají se na charakter, jak vycházejí s lidmi, jestli se spíše druží, nebo jsou to naopak osamělí vlci. Těch věcí, z nichž si pak skládají celkový obrázek, je celá řada.

Sám jsi v kontaktu se třemi univerzitami. Jak ses k nim dostal?
Spolupracuji s univerzitními kouči v Bostonu, Minnesotě a s další univerzitou jsem v jednání. Kontaktovali mě sami, mám jejich plnou důvěru. Do jedné z těch univerzit jsem doporučil dívku, která dostala plné stipendium na čtyři roky. S tím koučem jsem se do té doby neznal, zavolal mi, byl jsem k němu velmi upřímný a řekl mu, co si o té hráčce myslím. Věděl, kdo jsem, věděl, že vím, o čem mluvím. Když jsem s tím koučem nedávno potkal, tak mi řekl: Díky moc, když k nám budeš chtít kohokoli poslat, garantuju, že mu dáme plné stipendium. Jen na mé doporučení. To je přece skvělé! Panuje mezi námi naprostá důvěra.

Na co se koučové ptají?
Především na to, jaké jsou to osobnosti. Nejdůležitější jsou pro ně známky, pak osobnost hráče, teprve pak golf. Vědí, že důležité je tvrdě pracovat. Golf je něco navíc. Protože i když dostanete plné stipendium, neznamená to, že z vás bude špičkový golfista. Znamená to jen, že dostanete dobrou příležitost na sobě pracovat. Dostanete vzdělání a naučíte se pár věcí, které vám pomohou v dalším životě a díky nimž budete moci zvažovat různé cesty do budoucna.

Co lze vůbec očekávat od univerzitního golfu?
Záleží na týmu, v jakém se ocitnete, na lize, v jaké daný tým hraje. Některé školy jsou velmi dobré po akademické stránce, jiné zase sázejí víc na sportovnější zaměření. Ty, které hrají ve špičkových ligách, přinášejí fantastickou úroveň golfu se silnou konkurencí.

Jakou školu si tedy vybrat?
Mohu hovořit jen za sebe. Osobně považuji za obrovskou výhodu, když je ve škole golfové hřiště a veškeré tréninkové zázemí na dosah ruky. Také je rozdíl mezi jihem a severem USA – na jihu mohou hrát celý rok, na severu, kde leží sníh pět měsíců v roce, už ne. Proto je podle mě lepší jít do Kalifornie, Texasu nebo třeba na Floridu. Když můžete trénovat prakticky pořád a podle svých potřeb, posune to vaši hru mnohem dále. A to je to, co chcete, ne? Je skvělé skončit ve škole, vzít bag a jít hrát. Ale to jsou moje priority, někdo jiný může zase přemýšlet jinak. Jen pokud zvažujete univerzitu na severu, určitě se ptejte kouče, jak to řeší přes zimu – jezdí třeba za teplem do Karolíny nebo na Floridu?

Je nutné mít plné stipendium?
Třeba poloviční stipendium finančně pomůže, ale i tak bude studium stát hodně peněz. Počítejte se mnou – běžně stojí školné 50 tisíc dolarů ročně. A to je bez letenek a dalších výdajů, jen za školu. Když to vynásobíte čtyřmi lety na univerzitě, tak je to jen za školu pořád 100 tisíc dolarů. Kolik rodičů si to může dovolit? Zas tolik jich nebude.

Co je tedy dobré udělat jako první, když začnou mladí lidé přemýšlet o studiu v USA?
Už v šestnácti sedmnácti je dobré na univerzitu napsat, představit se, ukázat. Oslovit je, být s nimi v kontaktu dlouho předtím, než přijde čas výběru. Každý univerzitní kouč hledá dobré hráče, protože chtějí vítězit, získávat tituly. Stačí napsat: Ahoj, jsem takový a makový, je mi tolik let, to jsou moje výsledky, známky, rád bych u vás studoval, můžete o mně alespoň přemýšlet. A čas od času o sobě dávat vědět. Není to ztráta času, naopak. Jakmile se dostanete do jejich hledáčku a vybudujete si s nimi vztah, jste na dobré cestě.

Foto: Florida Gators Team a Karolína Vlčková

KoučinkStipendium

Nic k zobrazení